Historie chlumeckého skautingu
1. Kapitola počátek Chlumeckého skautingu a období do roku 1945
Tato historie sahá do období po skončení 1.světové války a vzniku samostatného Československa. První styk s junáctvím na Chlumecku zprostředkovali v roce 1919 Skauti z Prahy-Vinohrad a z Kutné Hory, kteří tehdy v blízkosti našeho města tábořili. Již v příštím roce 1920 vzniká v Chlumci n.C. první 22-členný oddíl Svazu Junáka-Skautů ČSR, vedený bratrem Schifauerem a několika studenty. Již v těchto počátcích měl oddíl poměrně dostatečné množství tábornických potřeb, ovšem pořízených soukromě. První tábor chlumeckých Junáků se konal společně se Skauty z HK v roce 1922 v Dolní Rovni a trval plné tři týdny. O rok později v roce 1923 pořádali chlumečtí Junáci několik vlastních táborů putovních a uskutečnili na „Vínech“ u Převýšova 14tidenní tábor za účasti 18 junáků. V roce 1924 se ujal vedení oddílu br. Jan Cibulka. Počet členů sice stoupl na 35, ale tábornická činnost byla omezena na 2-3denní tábory družin. Všichni členové vykonali nováčkovské zkoušky, někteří i zkoušku druhotřídní a odborné zkoušky tábornické. Odchodem vedoucího činnost během roku stagnovala. Teprve koncem roku 1926 ožívá opět činnost oddílů zásluhou br. Rudolfa Prchlíka.Počet členů dosáhl opět 22 a už v roce 1927 se na „Vínech“ konal další tábor chlumeckých Junáků. Protože se v té době jen tábořilo, měli jen 3 členové z 18ti složeny požadované zkoušky.
V říjnu téhož roku br. Prchlík odešel. Bylo to v době, kdy i naše město zasáhla tzv. vlna „divokého trampingu“. Mladé lidi lákala volnost tuláků. Ti také založili začátkem roku trampskou osadu „Morana“, a tak v roce 1929 zástupce vedoucího oddílu br.František Kout neměl se zbylými 4mi chlapci snadnou práci. Ke zlepšení došlo teprve v následujícím roce 1930 , kdy se vedoucím oddílu stal br. Josef Líbal a František Kout zůstal jeho zástupcem. Oddíl měl 12 nadšených členů a žil plně podle junáckých zásad. V roce 1931 se dva členové oddílu, a to br. Pernt a Kout zúčastnili skautských slavností v Praze, nazvaných „Týbory slovanských Skautů“ . Na podzim bratři Líbal a Kout odešli na vojnu a oddíl se octl nejvážnější krizi. Za povoláním odešli i další členové a zbylí 2-3 nováčci neměli sílu ani zkušenost udržet oddíl při životě.Díky bratru Karlu Felgrovi (Černý Havran) ani tehdy skautské hnutí v Chlumci n.C. nezaniklo. Spolu s několika studenty činnost oddílu obnovil, přestože měl jen jednoroční zkušenosti.Čerpal především z bohaté práce skautů v Kolíně. A tak rokem 1932 nastává doba velkého rozvoje skautského hnutí v Chlumci n.C.
Nejdříve zakládá smečku Vlčat, jejíž práce se řídila Kiplingovou „Knihou džunglí“. Jejím vůdcem byl Akela, zástupce Mauglí. Schůzky se konaly v místní škole. Už v příštím roce 1933 Vlčata tábořila pod sokolovnou spolu se založeným oddílem Skautů v rámci velké výstavy chlumeckého okresu, kde zajišťovaly noční hlídky. V roce 1934 převzal br. Karel Felgr vedení I. oddílu Skautů. Oddílová klubovna byla ve staré kůlně na dvoře domku jeho otce.
Černý Havran v roce 1936 absolvoval ve Štěnkově u Třebechovic Lesní školu a složil vůdcovskou zkoušku . V tomto roce se uskutečnil vlastně první skutečně skautský tábor u rybníka „Flejšar“ u obce Štít. V roce 1935 byl tábor Vlčat a Junáků opět u Štíta,pod vedením br. Felgra. Rok 1936 byl předzvěstí dalšího rozvoje. Dne 30.5. se konal slavnostní slib Vlčat a Junáků. Protože současně vzniká roj Šotků (později zvaných Světlušky) a oddíl Skautek, bylo zapotřebí zajistit koordinaci skautského hnutí ve městě. Byl proto vytvořen Sbor (později Středisko), složený z vedoucích jednotlivých oddílů chlapeckých i dívčích. Do čela byl zvolen jako sborový vedoucí učitel Josef Veselý a jeho zástupcem Oldřich Veselý (holič). Na podporu skautských oddílů bylo založeno „Sdružení rodičů a přátel Junáka“. Jeho předsedou se stal ředitel školy František Prágr, jednatelem úředník ČSD Alois Tesařík, pokladníkem úředník Hosp. záložny Bohumil Chaloupecký. Junáci starší 18let založili oddíl Oldskautů.
Spolu se Skauty z Hradce Králové, Kuklen, Třebechovic a Nového Bydžova byl utvořen Okrsek, v jehož čele stál okrskový zpravodaj profesor Litochleb, profesor reálného gymnázia v Hradci Králové. Okrsky východních Čech tvořily Jiráskovu župu, vedenou župním zpravodajem Alfonsem Neumanem, ředitelem továrny v Dobrušce.
Začátkem roku 1937 se konala společná celodenní vycházka na Vlkov se zajímavým programem. Dne 16.5. se konaly v Hradci Králové na Cvičišti tělovýchovné organizace Orel, župní závody Junáků a Skautek. Večer byl pak slavnostní táborák. Střediskový slavnostní táborák v Chlumci n.C. se konal 26.5. na Mračňovce, kde hlavním programem byl slib Vlčat, Junáků a Skautek.V tomto roce se konal letní tábor na „Babydoláku“ pod vedením br.Felgra, na kterém se postupně všechny oddíly s vyjímkou Vlčat, kteří tábořily na Hrázce v Luhách, vystřídaly.
Dne 5.2. 1938 navštívil středisko náčelník br.Rudolf Plajner a župní zpravodaj Alfons Neuman. Také župního sjezdu, konaného v HK, se zúčastnili chlumečtí Junáci. Toho roku se konal letní tábor v Sopřeči pod vedením br. Josefa Slavíčka. Dne 17.9. zemřel A.B.Svojsík , na jehož pohřeb byla vyslána chlumecká delegace.
V dubnu 1939 se konala celostředisková akce „hledání pokladu“. Sraz všech účastníků byl u Smetanovy chaloupky. Tento půldenní závod na skvěle připravených tratích vyhrály nakonec Skautky objevením „pokladu“, což byla soška Junáka. Letní tábor střediska byl v tomto roce u mlýna na „Hrázce“ v Luhách pod vedením bratrů Felgra a Slavíčka. Na podzim téhož roku začal vycházet nepravidelně střediskový časopis „Vpřed“, jehož vydavateli byli členové oddílu br.Slavíčka. V té době bylo také secvičeno vzpomínkové pásmo na básníka Jiřího Wolkera, které bylo s úspěchem předvedeno rodičům a veřejnosti v divadelním sálku Okresního domu.
Počátkem roku 1940 (bylo s podivem, že přestože naše vlast byla obsazena Němci, činnost Junáka dosud pokračovala) jsme nacvičovali v dílně p.Felgra starší Foglarovu hru „Tábor ve Sluneční zátoce“, kterou jsme počátkem léta předvedli s úspěchem u veřejnosti. Velmi vydařený byl letní táboru Nechanic, vedený br.Slavíčkem. Jeho náplň byla totiž převážně zaměřena na skládání zkoušek “ Tři orlí pera „.Byla to zkouška velice náročná a vyžadovala mnoho sebekázně. Sestávala ze tří částí :
I. 24 hodinová hladovka s denním krytým pohybem mimo tábor a pozorováním života v něm
II.24 hodin naprostého mlčení za účasti táborového života
III.Osamocené přespání mimo tábor,povětšině na místě,ke kterému se váže nějaká strašidelná pověst (na táboře u Nechanic to byl nedaleký hřbitov obětí války z roku 1868)
Předchozí tři úkoly bylo lze nahradit třemi ranami prutem na obnažená záda (bez viditelného projevu bolesti!).Tato náhrada se však nepoužívala, protože byla snadnější. Odměnou za podstoupené utrpení byl krásný vyšívaný odznak, umístěný na čestném místě pravého rukávu skautské košile. Na podzim téhož roku začal vycházet střediskový časopis Winoga, na jehož barevné obálce byl zdařilý linoryt br. Josefa Midlocha. Konec tohoto roku byl ve znamení zdařilé výstavky rukodělných prací s ukázkou táboření v jedné z místností p.Čečuly vedle hotelu Beránek.
V létě 1941 se konal svojí rozlohou a vybavením zatím největší letní tábor na „Šibeničáku“ u obce Hradišťko pod vedením br. Felgra a za účasti jedné družiny Junáků z Nového Bydžova. Krásné prostředí okolních borových lesů, nádherné koupání v rybníku „Proudnice“ slibovaly mimořádné zážitky. Přestože v té době byl již zaveden přídělový systém na potravinové lístky, žilo se v poměrném blahobytu díky místnímu mlynáři p. Stulíkovi a jeho manželce, která zásobovala tábor chlebem a buchtami a to vše odměnou za pomoc táborníků při sklizni.
Tento tábor byl však na příkaz okupantů předčasně ukončen a zlikvidován. To byl také počátek likvidace Junáka v naší vlasti, která byla dokončena odnětím všeho majetku a zákazu další činnosti v měsíci září.
Tím končí první kapitola skautingu v naší vlasti i v Chlumci.
2. kapitola období roku 1945 – 1949
V prvních porevolučních dnech roku 1945 několik nadšenců v čele s br. K.Felgrem, O.Veselým st. a J.Slavíčkem, začalo shledávat předválečné Junáky a organizovat nábor nových členů, aby se tak obnovila činnost Junáka i v našem městě. Začínalo se tehdy s prázdnýma rukama, bez střechy nad hlavou, ale s ohněm v srdcích. V červenci tohoto roku se uskutečnil první poválečný skautský tábor pod vedením br.Slavíčka a to v bývalém zajateckém táboře anglických letců na svahu Černé hory v Krkonoších za opravdu „bojových podmínek“. Spolu s několika studenty z Prahy se vždy dopoledne těžilo palivové i užitkové dřevo (pro uhelné doly v Rtyni), za což lesní správa dodávala potraviny z Chlumce n.C.
Také nově založený oddíl Vodních Skautů (Vodáků) vstupoval do svého života s několika soukromými „maňásky“ a samodělnou kaucí tzv. Niagara. Loděnici si vybudovali ve Smetanově chaloupce v Luhách, která se počala usilovně opravovat za spolupráce všech. Po ukončení tábora se bylo nutno postarat o získání řádné klubovny a inventáře potřebného k řádné skautské činnosti. Díky laskavosti a pochopení zástupce FNO (Fond Národní Obnovy), získává postupně Junácké středisko části vojenského trofejního materiálu (stany,torny,polní lopatky aj.), který byl provizorně uložen u br. Slavíčka.
Psal se rok 1946. O zimních pololetních prázdninách se pod vedením br. Slavíčka konal několikadenní zimní tábor ve dvou chalupách v Javorníku. Jeho program byl lyžařský výcvik a kratochvilné sjíždění svahů pomocí „šuplat“. Začátkem léta se konal oblastní sjezd v Josefově. Brannému závodu hlídek (za účasti Chlumeckého střediska) přihlížel i armádní generál Ludvík Svoboda.
Letní tábor „Šlápota“ se konal v Sopotnici u Potštejna pro celé středisko s vyjímkou Vodáků, kteří tábořili na Seči. Po návratu z táborů začíná oddíl OSADA pod vedením br. Karla Richtra vydávat časopis „BUM“(sice jen cyklostilovaný,ale na poměrně vysoké úrovni). Vedení střediska se podařilo za určitou částku získat starší „lágrový“ barák, který by mohl sloužit za střediskovou klubovnu a měl být umístěn vedle Smetanovy chaloupky v Luhách. Nyní se projevila ta správná chuť využít každé chvilky osobního volna každého jedince ke společnému dílu. Písek na stavbu základových pilířů se těžil prostě primitivním způsobem přímo z řeky Cidliny, sbírala se kdejaká cihla z okolí a výsledkem byla v úžasně krátkém čase dokončená prakticky celá stavba pro klubovní činnost, vybavená i pravým krbem (i oheň v něm hořel), vyzdobeným původní idylickou freskou br. Wintra.
V té době byl vedoucím střediska br. Karel Felgr, jeho zástupcem Oldřich Veselý sen.
Středisko sestávalo z : I. oddíl Junáci – vůdce Slavíček
II. oddíl Vlčata – Akela Hájek
III. oddíl Roweři – Vůdce Gruss
IV. oddíl Vodáci – Kapitán Strnad
V. OSADA – vedoucí Holoubek
I. oddíl Skautky – vůdkyně Brandová
II. oddíl Světlušky – vedoucí Hladíková
III. St.Skautky – vůdkyně Havlíková
IV. Vodačky – kapitánka Strnadová
Rok 1947 započal usilovnou přípravnou na závod hlídek a Junácký sjezd v Novém Bydžově, který se konal ve dnech 17. a 18.5., a kterého se zúčastnilo celé Chlumecké středisko. Místonáčelník br. Praininger a oblastní náčelník br. ing. Němeček předal při slavnostním táboráku mimo jiným i pěti Junákům z Chlumce nad Cidlinou Junácký záslužný kříž 3.stupně (br.Felgr Karel, Hájek Václav,Felgr Josef, Hoffman Pravdomil, Gruss Josef) jako odměnu za jejich dosavadní činnost pro Junácké hnutí. Od 20.6. vydává svůj časopis i oddíl Vodáků pod názvem ALBATROS. Letní tábor pro Junáky, Světlušky i Skauty se konal v Benešově u Semil, Vodáci a Vlčata tábořili na Seči. V srpnu tohoto roku se konaly v Chlumci slavné dožínky, kterých se Chlumecké středisko Junáka zúčastnilo dvěma alegorickými vozy. Závěr roku byl ve znamení přeslavné „Benátské noci“, konané na řece Cidlině, kde se za vypalování raket utkala jako zlatý hřeb programu „necková“ flotila Vodáků proti “ Slavíčkovcům“ (nebylo vítězů ani poražených).
Počátek roku 1948 byl poznamenán politickým kvasem, což mělo za následek i přechodný útlum činnosti. Při oslavách Dne vítězství dne 9.května, nastoupilo celé středisko v počtu cca 120 lidí v krojích a s vlajkami na Chlumeckém náměstí. Toho roku se konal letní tábor u Nasavrk. Na podzim byl oddíl Rowerů podstatně oslaben odchodem valné většiny členů na vojnu. Rok 1949 byl rokem rostoucích nejistot o osud Junáka. Obavy všech se vyplnily a došlo k zastavení k zastavení jeho činnosti, odnětí veškerého inventáře a rozpuštění jeho členstva s možností jeho dalšího zapojení v ČSM (Československý Svaz Mládeže).
3. kapitola období roku 1968 – 1970
Začátkem roku 1968 došlo k celostátnímu obnovení činnosti Junáka, jakožto vládou uznané mládežnické organizace zapojené v NF (Národní Fronta). Také v Chlumci n.C. se dne 23.3. v kavárně Sokolovny sešlo bývalých 31 členů Junáka, aby dali základ další činnosti. Opět se mělo začínat s holýma rukama! Byly získány na přechodnou dobu místnosti v „Majorátě“ a ve dvoře domu p.Topiče pro vedení oddílových schůzek. Byl proveden nábor členstva a zvolena středisková rada :
vedoucí střediska – br. Neubauer
Světlušky – sestry Olivová,Midlochová,Vobořilová
Vlčata – br. J.Celler,Hájek,Holas,Holoubek
Junáci – br. Macháček
Vodáci – br. Strnad
Dne 3.5. se konala ustavující schůze Sdružení rodičů a přátel Junáka. Ve dnech 9. – 30.6. se konala v zámecké Oranžerii výstava rukodělných prací, táboření a historie Junáka v Chlumci nad Cidlinou (cca 1000 návštěvníků). Díky závodní radě n.p. Kovoplast získalo středisko jistý počet stanů, které sice byly určeny k vyřazení, ale pro účely táboření Junáků ještě dostatečně vyhovovaly a byly základem příštího letního tábora. Začíná vycházet „Stezka chlumeckých Junáků“ , jejímž redaktorem byl Akela (Hájek). Je ustanovena skupina Rowerů pro technické zabezpečení nového skautského domova. Jednalo se o skládací chatu, kterou je MěNV ochoten odprodat. Ke stavbě je přiděleno stavební místo na bývalém dětském hřišti v ulici 9.května, směrem ke Kladrubům. S jeho výstavbou bylo započato již příští měsíc a stavba byla ještě téhož roku dokončena. V zimních měsících započal rádcovský kurs, vedený výchovnou skupinou Rowerů, který trval až do jarních měsíců roku 1969. Ukončení kursu vyvrcholilo velkým závodem hlídek, start i cíl byl v písníku u Olešnice. Letní tábor se konal u Jinolických rybníků (Český ráj) pod vedením br. Neubauera. Na podzim tohoto roku dochází ke sloučení se skautskou sekcí Svazarmu-Zálesákem, jehož mladí členové činí základ nového oddílu Junáků, vedeného br. Macháčkem a Holasem. Tím byla trvale přidělena místnost Svazarmu na bývalích Jatkách jako klubovna střediska.
Rok 1970 začal s přípravou na tábor ve Svídnici u Dymokur. Jelikož na tento rok připadalo 50. výročí založení Junáka v Chlumci nad Cidlinou, konal se 23.5. slavnostní slib členů střediska a večer slavnostní táborák v písníku u Olešnice. Letní tábor ve Svídnici pod vedením br. Neubauera byl vyvrcholením krátké skautské činnosti, která v té době měla 142 činných členů Junáka. Tento tábor byl povolen pouze pod podmínkou, že po jeho ukončení bude celé středisko včetně inventáře převedeno do SSM.
To se také stalo a tím končí definitivně kapitola třetí.
Slova pamětníků, kteří dali dohromady tyto řádky:
Když kolektiv pamětníků rekapituloval ze svých vzpomínek celou tuto junáckou činnost, napadla nás závěrem otázka “ PROČ ? „, proč muselo podvakrát dojít k likvidaci (rozhodnutím našich státních orgánů) této organizace, jejíž výchovný program byl ve své době celkem ideální. Vychovával přece děti a mládež nejen k tělesné zdatnosti, samostatnosti, zručnosti, odvaze a statečnosti, ale také lásce k bližnímu, tříbil jejich charakter, vedl k čestnému a přímému jednání. Tedy proč ?Odpověď (bude-li jednou nějaká) snad jednou přinese čas !
To vše jsme poznali přece sami na sobě! Prožili jsme mezi Junáky opravdu šťastné mládí, přežili II. světovou válku, poznali jsme výsledky skautské výchovy v praktickém životě, hlavně pak při konání základní vojenské služby. Prostě byli jsme pro život již dostatečně připravení! Myslíme, že by nám naše děti mohli jen závidět!
Nám pak budiž vědomím, že jsme žili a ještě budeme žít tak, jak Junácký slib a Junácké zákony kázaly nám.
V Chlumci nad Cidlinou v roce 1989
Historie od roku 1989 do současnosti se připravuje.
