Vydali jsme se do džungle. Vlakem! Džungle je terén spletitý, a tak jsme pro jistotu hned po cestě spořádali první porce zásob jídla. Věděli jste, že džungle má Hlavní nádraží? A krtka? Ten nás podzemím hodil až k poradní skále zvané Vyšehrad. Pověděli jsme si tam něco o pamětihodnosti místa a zakladateli skautingu v Čechách, který tam odpočívá… jakž takž v pokoji, jen má hodně návštěv. I my jsme ho přišli pozdravit. A protože se sluší na návštěvu něco přinést, dostal od nás vlčáckou hůl s našimi podpisy. Na krk jsme mu uvázali střediskový výroční šátek a holky ze světlušek mu věnovali lucernu.
Opodál na mýtině jsme spořádali oběd od maminek a necelou hodinku jsme pak šplhali po liánách, lezli po chýších, prolézali členitým terénem. Pak už jsme se vydali za hlavním cílem výpravy. V samém centru džungle na nás čekal Maguglí, Baghíra, Balú, Šer Chán, Akéla, Ká a další obyvatelé pralesa. Džungle potemněla a kolem nás se rozezněly melodie příběhu vlčí smečky. Mauglí všem nástrahy překonal a výzvy zdolal, stejně jako se o to pokoušíme my.
V blížící se nocí začíná být džungle nehostinná a i na nás začaly dotírat monzunové deště. Naštěstí nás ale už čekal železný oř, aby nás odvezl zpět do civilizace!
